Osudná noc

„Důvod proč jsem se stal kapitánem?“ tato otázka Toushiroua zarazila, neměl na ni odpověď a tak jen pokrčil rameny „prostá touha po síle“ řekl lhostejně, ale ve skutečnosti to bylo jinak. Tato otázka vyvolala u Toushirou vzpomínky na ne tak vzdálené dětství a na onu osudnou noc….

……

„Shiro – chan, Shiro – chan, kde jsi.“ Tanami zmateně pobíhala po malém domě v severním Rukongai okresek 58 Jiyunrinan ve společenství duší hledajíc svého bratra.

„ co je Tanami - san a neříkej mi Shiro-chan“ ozvalo se nevrle ze střechy.

„až budeš vyšší hodnost než já tak ti budu říkat příjmením.“

„dobře až dostuduju akademii tak se hned stanu nejmladším kapitánem a ty my budeš muset říkat příjmením.“

„to jsou ale silná slova ty génie, neznamená to, že když ti na akademii říkají génius tak se hnedle staneš kapitánem. Navíc nejmladším kapitánem se staneš, jen když předčíš kapitána z 10 jednotky tedy mého kapitána. Ale teď už musím běžet, nezapomeň zamknout.

„ale nee-san vezmi mě s sebou“

„c-cože?“ nadskočila zděšeně Tanami, mezitím Toushirou seskočil ze střechy.

„no mohl bych ti tam pomoci“ zašklebil se Toushirou. Tanami se usmála, rozcuchala mu neposedné bílé vlasy.

„je mi líto Toushirou, tohle zvládnu sama je to jen jedna holka, co zabíjí v 33 okresku nic nebezpečného, pokud to půjde dobře, měla bych být brzo zpátky. Stmívá se, brzy bude tma, nezapomeň venku zhasnout světa, neponocuj a zamkni se zatím ahoj shiro-chan.“ Políbila Toushiroua na čelo a se záblesky modrých vlasů zmizela krokem shunpo pryč.

„ nee-san buď opatrná“ zakřičel na ní Toushirou.

Vešel pomalu do domu, ale nezamkl ne dnes hlavně kvůli Tanami, aby až se vrátí mohla hned vejít. Věděl, že tady v 58 okresku jsou mrtví zloději a vrazi ale nechtěl zamykat. Místo toho si sedl ke stolu a napjatě čekal. Nesnášel to, nikdy si totiž nebyl jistý, zda se vůbec vrátí. Ale Tanami je už celkem zkušená Shinigami a je i dost silná.

„nee-san to zvládne“hlesl odevzdaně Toushirou a usnul. Byla to doba, než se u dveří ozvalo konečně zaklepání.

Toushirou vyskočil a doufaje, že je to Tanami běžel bezmyšlenkovitě otevřít. Ale když otevřel, stál tam její kapitán s bolestným výrazem ve tváři. Ten muž se jmenoval Himura Asan, blonďatý mladík se sympatickou povahou a něžným pohledem. Byl to moudrý 17ti letý kluk, ve skutečnosti zamilovaný do Tanami.

„ Himura – sama?“

„Toushirou – kun,“ hlesl zničeně „je mi líto, že t musím navštívit zrovna z tohohle důvodu, ale myslím si, že jsem ten nejpovolanější člověk, kdo ti to může říci“ na chvíli se odmlčel. Toushirou ale už tušil, co se mu chystá říci a tak se ani nesnažil skrýt svůj zděšený obličej.

„ H – Himura – sama, c-co se mi tím snažíte sdělit?“ himura se na něj žalostně podíval, viděl

Toushirouovi přítele a když si uvědomil, že to co se mu chystá říci, ho může zničit, zaváhal.

Na akademii se zdálo, že má tento teprve 12ti letý chlapec silný potenciál, který by mohl předčít i některá nadání vznešených rodin. Ale když se zadíval Toushirouovi do očí plné čiré hrůzy nehodlal ho nadále trápit a nakonec zadržujíc slzy pokradla.

„ jak víš Tanami byla na misi, která odpovídala její síle a zkušenostem, takže jí měla, jakož to 4 poručík desáté jednotky, zvládnout sama a tak nikdo nešel s ní, ovšem byli jsme v pohotovosti, kdyby se něco stalo. Jednalo se o úkol řady D, to znamená nižší třída. Jenže vraždící dívka byla, tedy byl Grand Fisher (velký rybář). Tento prázdný používá výrůstek na hlavě jako lákadlo na Shinigami, ta loutka na sebe bere podobu žen, protože tento prázdný miluje ženy. Ovšem jen jako hračku, proto velký rybář. Je silnější než Menos grande neboli Giliani. Jinými slovy tento prázdný se řadí do třídy A mnoho shinigamiů se ho snažilo zabít, ale marně. Tvá sestra bohužel má úroveň B, střední.

Poslala nám zprávu a já jsem jí obdržel a bez váhání jsem s mým podkapitánem vyrazili Tanami na pomoc nařídil jsem jí rychlí ústup. Ale bohužel když jsme dorazili, bylo dávno po bitvě a Grand Fisher vyhrál.“ Himura se odmlčel a zahleděl se slzami n chlapce.

„takže takže Tanami nee-san je je …“ Toushirou se chytl za hlavu a zhroutil se na kolena, se vzlyky nadával na vše.

„ i pro mě je to těžké, pojď“ Himura chytl chlapce za roztřesenou ruku a vyvedl ho do noci, až došli na místo bitvy.

„ještě dýchá ale to je asi tak jediné má zničenou většinu orgánů a z těla taky moc nezbylo, ale myslím, že jí můžeš něco jít říci“ Himura se zajíkl a odvrátil pohled. Toushirou se zahleděl na znetvořené tělo a pomalu přistoupil k hlavě.

„t-tanami nee-san“ hlesl, dívka s námahou otevřela oči a podívala se nepřítomně na Toushiroua.

„ Shiro-chan?“ vydala ze sebe. Toushirou přikývl.

„Tanami- san já, proč já tomu nerozumím. „ vzlykal.

„Shiro – chan, neplač, kapitán by neměl plakat za ztrátu jednoho podřízeného, že Himura – Senpai,“ koukla na Himuru ten se usmál, ale musel se otočit, aby skryl svoje slzy. „chtěl jsi být přece nejmladší kapitán ne? Ř-řekla jsem ti, že tě budu oslovovat příjmením, jen tehdy až budeš kapitán. Hitsugayo jsem si jistá, že se tím kapitánem staneš. A až se tak stane říkej všem ať ti říkají příjmením je totiž krásné jen příteli dovol říkat ti jménem. Opatruj se Hitsugayo, škoda že neuvidím, jak ti sluší kapitánské haori ale jsem rád, že si mě kdy nazýval Nee-san. Sbohem Himura – san, sbohem Hitsu-“ hlava jí popadla. Toushirou se zděšeně podíval do její tváře a vzlykaje vykřikl.

„pro tebe jsem Toushirou nee-san“ zmátořeně se zvedl na nohy a zahleděl se na hvězdnou oblohu a zakřičel směrem k ní

„já Hitsugaya Toushirou přísahám že se stanu kapitánem.“

Teď o 40 let později

„kapitáne, kapitáne“ Matsumoto běhala zmateně po kasárnách desáté jednotky třinácti dvorních stráží v Seireitei hledajíce svého kapitána.

„co je Matsumoto“ ozvalo se nevrle ze střechy.

„Kapitáne, máme tady spoustu papírů, co s nimi mám dělat?“

„co takhle je zařadit do složek“

„ale kapitáne Hitsugayo chybí na nich váš podpis“ Hitsugaya se znuděně nadechl.

„tak je polož na stůl, přijdu je podepsat“

„ano Pane“ Matsumoto zaběhla zase zpátky do kanceláře s rukama plnýma papírů. Toushirou se opět zadíval na nebe ale pochvíli mu někdo zakryl sluneční svit a jak na lesy křikl:

„Hej Toushirou neviděl jsi Rukiu?“ Byl to Ichigo Kurosaki zastupující shinigami, kdysi byl tento mladík Rioka kterého bylo nutno zabít ale teď to byl shinigami jako každý jiný.

„oslovuj mě Hitsugayo“ napomenul Toushirou Ichiga, ten se jenom lhostejně zašklebil.

Toushirou se zadíval na oblohu a lehce se usmál. Potom aniž by se na ichiga podíval, řekl:

„nebo víš co Kurosaki, oslovuj mě klidně Toushirou“ ichigo se udiveně usmál, ale potom přikývl.

-Vidíš to Nee-san?! –

„kapitáne, kapitáne, prosím vás, jestli ty papíry nevyřídíme dnes, vrchní kapitán Yamamoto nám udělí papírování jiných divizí.“

„ano už jdu Matsumoto, promiň Ichigo Rukiu jsem dnes neviděl.“

„to nevadí, měj se Toushirou“ přikývl, postavil se, podíval se na oblohu a s úsměvem seskočil dolů Haori se zavlnilo a on se vydal vstříc papírování a povinnostem kapitána jakožto nejmladší kapitán všech dob…

Konec