Voníš jako rúže

Byla mi zima, jeho křídla na mě hnala studený noční vítr, asi i toho všiml jelikož pochvíli slétl na strom a zabalil mě do svého kabátu. Co se to děje. Nejdřív mě málem žije vlk potom mě kluk ze školy unese a teď mě odnáší, někam do neznáma, anděl. No on není anděl, ale má křídla. Bála jsem se jeho ruce mě pevně svírali. Letěli jsme vysoko nad budovami proč jsem měla v sobě tak prázdný pocit! Pocit jako by mi někdo urval srdce, jako by se mi někdo… Celý článek ›

Voníš jako růže - část 7 Byla tma, když jsem otevřela oči, nic se nezměnilo, tma byla pořád. Slyšela jsem motor. Takže jsme jeli, ale proč jsem nic neviděla! Chtěla jsem se posadit, ale hlavou jsem narazila, takže jsem se složila zpět. Chytla jsem se za ní a panicky jsem šmátrala rukou. Nahmatala jsem víko. Byla jsem v malém prostoru, kolem mě nebylo moc místa a jisté stěny mi obklopovaly tělo. Nemohla jsem natáhnout nohy. Ležela jsem v schoulená ve tmě už… Celý článek ›

Voníš jako růže - část 6 Ze spánku mě probrala bolest. Zkroutila jsem nohu, která se mi začala cukat v křečích. Vyjekla jsem. Krev mi v ní začala opět proudit. Pomalu jsem ji protahovala a krůček po krůčku se pomalu posazovala. Když už jsem, po pár pádech, byla schopná stát, dopajdala jsem se, za pomocí berlí, do koupelny. Byla jsem velmi ráda, že jsem dokázala použít záchod, nakonec jsem se shodla, že se musím vykoupat. Dobelhala jsem se pro ručník, který… Celý článek ›

Voníš jako růže - část 5 V noci jsem se moc neuvolnila, jak taky, když vás někdo svírá tak pevně jako mě Nick tak se prostě jen tak neuvolníte. Když jsem vstala, nebyl u mě, protáhla jsem si ztuhlé svalstvo a nevnímala bolest, která mnou projela. Spokojeně jsem vylezla z postele a vyběhla na balkón, kde jsem se zhluboka nadechla. "dobré ráno Lucy" pozdravil mě, seděl na balkóně a dokuřoval cigaretu přikývla jsem a lhostejně špitla "hm..dobrý" koukla jsem se… Celý článek ›

Voníš jako růže - část 4 Začala jsem ustavičně plakat, to se opravdu zmůžu jen na pláč? To já jsem k pláči. Už byla tma a tak budovu před námi osvětlovala naoranžovělá světla. Další přímo žlutá světla mířila na fontánu před námi, cestu k té budově lemovaly zastřižené stromky a keříky, občas květiny. Dotáhl mě dovnitř a přede mnou se objevila prostorná hala. Vše bylo sladěno do hněda. Zdi, podlaha nábytek. Přímo naproti dveřím byla… Celý článek ›

Voníš jako růže - část 3 O týden a půl později jsem se rozloučila s doktorem Ceerenem. Na rozloučenou mě objal a jak se obvykle přeje, brzy se vrať, tak mě doktor popřál, už se nevracej. Zasmála jsem se tomu a s bratrem jsme odjeli domů. Cestou jsme zajeli pro Pat, která se nabídla, že mi bude dělat společnost. Sam odjel do práce a my s pat jsme zůstaly doma. "táááááák Lucy jsem ráda, že už ji doma!! Co budeme dělat?!"§ zeptala se, ale věděla jsem, že… Celý článek ›

Voníš jako růže - část 2. Už mi nebyla zima, už jsem se necítila slabá, bylo mi lépe. Pomalu a sice s menší námahou jsem otevřela oči. Byla jsem ve velkém bílém pokoji, ležela jsem na posteli a vedle mě byly samé přístroje, uvědomila jsem si že jsem v nemocnici. Sice mi bylo lépe, ale bolest nepřestala, nebo spíše začala. Zaskuhrala jsem, bolelo mě rameno, ruce a břicho, snad jediné místo, které mě nebolelo, byli nohy. Otevřeli se dveře, dovnitř vešla… Celý článek ›

První část mojí povídky, mě se zdá celkem povedená ale znáte to vše co děláte vy je povedené a pak se kouknete na výtvory jiných a stydíte se..:D:D takže mě se líbí a doufám že bude i vám ^^ Voníš jako Růže - 1.část Už jsem měla sbaleno. Tak nějak. Sice jsem si sbalila hodně nepotřebných věcí ale už jsem to nechtěla znova třídit a ta jsem radši tašku hodila ke dveřím a na židli od psacího stolu jsem si připravila, černé kalhoty a červeno bílé… Celý článek ›